Rekultivace pozemku se provádí kvůli poklesu urodnosti půdy. Na vině bývá například znečištění nebo eroze půdy. Jaké další potíže snižují úrodnost? Jak včas poznat, že je čas na rekultivaci?
1) Eroze půdy
Eroze vymývá a odplavuje úrodnou vrstvu půdy. Obsah humusu a živin se sníží a úroda je pak horší. V takovou chvíli je potřeba přidat organické materiály a půdu pak prokypřit. Tak se zlepší struktura a kvalita půdy.
Jak poznat erozi?
- Na svazích jsou patrné rýhy a výmoly, vytvořené tekoucí vodou
- Odhalené kořeny rostlin nebo skalní podloží svědčí o odplavené půdě
- Ve spodních částech svahů jsou nánosy půdy
- V okolních tocích je zakalená voda
- Snížená produktivita na polích svědčí o vodní nebo větrné erozi
- Větrná eroze (vítr odnáší ornici) zvyšuje prašnost ve vzduchu
Jak odstranit následky eroze půdy
Změňte vegetaci
Jakmile v půdě přestávají růst rostliny a na povrchu se objevují pukliny, dochází k degradaci půdy.
V takovou chvíli přichází na řadu biologická rekultivace – vysazují se trávy a keře, které mají jemný povrchový kořenový systém. Jemné kořeny v podstatě drží úrodnou vrstvu půdy, která je tím chráněná před odplavením nebo silným větrem.
Zlepšete strukturu půdy
Eroze zhutňuje půdu a zhoršuje její propustnost a schopnost zadržovat vodu. Mechanické kypření a výsadba zeleného hnojení obnovují její pórovitost, takže půda lépe dýchá a vstřebává vodu. Nakonec přidejte přírodní hnojiva a organické materiály, které ještě zlepší kvalitu půdy.
Chraňte půdu před vodou
Terasování svahů, zadržování vody na pozemku a její postupné dávkování do půdy sníží odplavování úrodné vrstvy.
Geotextílií zajistíte povrchovou vrstvu.
2) Znečištění po starých průmyslových aktivitách
V místech bývalých průmyslových, těžebních nebo zemědělských zón bývá půda často znečištěná a vyžaduje rekultivaci.
Hromadění toxických látek a chemikálií
Toxické látky snižují úrodnost půdy, protože hubí mikroorganismy, které v ní žijí. Kontaminovaná půda je nebezpečná pro lidi a zvířata – odplavováním při vodní erozi se dostávají toxické látky do potravního řetězce.
V místech starých průmyslových aktivit je krajina narušená jak ekologicky, tak esteticky. Výsypky a jámy po pracech komplikují další využití půdy. Suť a nebezpečný průmyslový odpad, chemické znečištění po rafinaci ropy, zpracování kovů nebo skladování chemikálií kontaminují půdu a spodní vody. Při rekultivaci se provádějí terénní úpravy, kdy se odstraňuje kontaminovaná vrstva půdy nebo se volí biologická sanace a chemická neutralizace.
Kontaminovaná voda
Kontaminovaná voda roznáší toxické látky do půdy, ohrožuje zdraví zvířat a člověka, může poškodit přilehlé toky a biodiverzitu v jejich okolí. Je potřeba ji izolovat ochrannými vrstvami a nepropustnými bariérami.
Izolovaná voda se pak čistí filtrem nebo chemickou neutralizací, ale také pomocí výsadby mokřadních rostlin, které absorbují určité toxiny.
V rámci rekultivace pozemku je potřeba navrátit rovnováhu mezi vodou, půdou a vegetací, aby se obnovil zdravý ekosystém. Dobrá kvalita půdy umožňuje další využití pro jakékoliv účely.
3) Zhutnění půdy
Zhutněná půda, na které se vytváří pevná krusta, má špatnou cirkulaci vzduchu, méně vody, vzduchu a živin. Časem vysychá, praská a je náročné ji opracovat a využít.
Tady pomůže mechanická rekultivace. Půda se kypří do hloubky až 70 cm pomocí speciální techniky. Pokud je krusta opravdu pevná, kypří se postupně po 3–5 centimetrech na jeden přejezd s technikou.
Při chemické rekultivaci se do půdy přidává jíl nebo rašelina. Reakce v půdě zlepší její strukturu.
Biologická rekultivace spočívá ve výsevu zeleného hnojiva. Rostliny uvolňují půdu pro cirkulaci kyslíku a absorbování vody. Přidáním mikroorganismů se obnoví biologická aktivita a půda opět začne dávat dobrou úrodu.
4) Podmáčení
Podmáčení bývá způsobené vysokou hladinou podzemní vody, špatným drenážním systémem nebo zhutněním půdy. Půda bývá vlhká i za suchého počasí a v době dešťů nestíhá absorbovat vodu. Na pozemku se pak tvoří kaluže a při chůzi se neustále propadáte do země.
V podmáčené půdě chybí kyslík, takže rostliny rostou pomaleji nebo uhnívají. Měkká a nestabilní půda se nedá dál použít v zemědělství ani stavebnictví.
Nejprve je potřeba zlepšit odvod vody, a pak se upravuje struktura půdy. Například se přidává písek a jiné propustné materiály, které zvýší pórovitost a propustnost. Vlhkomilné rostliny (vrba, olše) svými kořeny zpevní půdu.
5) Nestabilní nebo neupravený terén
Terénní úpravy pozemku mají hlavně zlepšit bezpečnost, funkčnost a estetiku pozemku. Samotné úpravy ale často způsobují erozi půdy. V takovém případě se pak provádí rekultivace k obnovení půdy.
Následky po stavbě
Po stavebních pracích bývá půda poškozená a zhutněná kvůli přejezdům techniky. Při rekultivaci se staví opěrné zdi a budují drenážní systémy, které předcházejí dalšímu poškození.
Prevence eroze ve svahu
Terénní úpravy kolem domu ve svahu se provádějí zpravidla pomocí těžké techniky. Poté se pomocí zídek, vysazených keřů nebo založením trávníku stabilizuje půda.
Vytvořením teras se sníží sklon, takže voda přestane odnášet půdu a tím se zastaví eroze půdy. Terasy navíc mají estetickou hodnotu – můžete z nich vytvořit zahradní zóny, schody nebo cestičky.
Rekultivace pozemků ve svahu zajistí bezpečí a stabilitu půdy. Chrání nejen před erozí, ale také před půdními sesuvy.
Špatná vegetace
Stav půdy často zhoršují invazivní stromy a rostliny. Mění strukturu a složení půdy, způsobují erozi půdy, potlačují místní flóru a faunu. Potřebují jiný poměr vody, takže vysušují nebo naopak podmáčejí půdu. Likvidace náletových dřevin je první krok k obnovení rozmanitosti.
Stromy, rostliny a keře je potřeba vykořenit, půdu ošetřit herbicidy a v oblasti vysadit přirozené nepřátele invazivních druhů.
Jak rekultivace a úprava terénu pomáhá
Rekultivace pozemku často předchází úpravě území, protože obnovuje strukturu, zvyšuje kvalitu půdy, odstraňuje znečištění, zhutnění a další potíže.
Úpravou území se proces dokončuje – půda se čistí mikroorganismy, obnovuje se krajina vysazováním keřů nebo zakládáním lesů. Nakonec se dodělává infrastruktura a krajinný design.
Například rekultivace kamenolomů spočívá v tom, že se zaplní vodou a slouží k rekreaci. Ve městech se opuštěné pozemky a pusté parcely předělávají na veřejné prostory. V průmyslových oblastech se po biologické rekultivaci pozemky předělávají na parky, nebo se využijí na výstavbu.
Vidíte, jak vám zahrada uvadá před očima? Ať potřebujete obnovit svůj pozemek, nebo veřejný areál, stačí kliknout na poptávku, přidat pár fotek z místa a základní popis. My se vám ozveme s co nejbližším termínem.
