Kromě ročního období je potřeba vzít v úvahu typ dřeviny nebo její stáří. Živý plot se neupravuje jen na ozdobu. Často jde o zdravotní řezy stromů, které prodlouží vitalitu a životnost živého plotu.
Jaký je cíl stříhání živého plotu
Prořezávání stálezelených rostlin je hlavní faktor jejich úspěšného a kontrolovaného růstu. Některé druhy stromů a keřů dokáží vyrůst i několik metrů během pár let, a proto je potřeba se o plot pravidelně starat. Prořezávání plot udržuje v preferované velikosti. Stříháním se odstraní všechny přečnívající výhonky a větve. Plot bude ve výsledku daleko vzhlednější.
Živý plot se dále prořezává, pokud se mezi jednotlivými stromy nebo větvemi stromů a keřů vytvořila velká mezera. Po prořezání větve porostou hustěji.
Zlomené, suché nebo nemocné větve a výhonky je rozhodně potřeba co nejrychleji odstranit. Rostliny se přirozeně snaží postižená místa uzdravit a posílají do nich výživu na úkor zbytku svého těla. Odstraněním problémových míst strom získá více energie na růst a rozvoj.
Díky prořezávání budete mít hustý, zdravý a upravený živý plot.
Kdy stříhat živý plot?
Živý plot by se měl ideálně stříhat 2-3x do roka podle typu keřů a požadovaného tvaru. První stříhání většinou vychází na květen, když už se teploty i v noci drží kolem 10°C. O prázdninách bude nejlepší počkat si na pár zatažených dní.
Jehličnany se rozhodně nestříhají v horku, protože ranami se odpařuje hodně vody a hrozí, že by stromy mohly uschnout. Vlhké počasí se také nedoporučuje, protože by se na řezu mohla objevit plíseň.
Poslední stříhání by ideálně mělo proběhnout v srpnu, nejpozději začátkem září. Keře a stromy se v tuto dobu ještě stihnou zotavit před zimou. Rány mají čas se zacelit. Před mrazy stihnout vyrazit nové výhonky, které potřebují trochu zdřevnatět. Dřevnaté pupeny pak chrání rostlinu před mrazem. Pokud plot stihnete zastřihnout ke konci léta, tak vám hned zkraje jara obrazí.
U pozdějšího stříhání už je riziko, že by nové výhonky nemusely vyrazit. Pokud teploty klesají pod 10°C, raději prořezávání odložte na další rok. Při nízkých teplotách dřevo křehne, v místě řezu se tříští a rány se špatně hojí.
Plodící keře jako je rybíz, angrešt a maliny je ideální stříhat až poté, co jim opadají listy.
Řez je potřeba provádět vždy až po skončení vegetačního období, ale před začátkem toku mízy, než začnou bobtnat pupeny.
V prvním roce plot nejspíš nebude vůbec potřebovat stříhání. Pokud ale mladé nebo i starší keře nemají dost výhonků, můžete je prořezat i během léta.
Jak správně zastřihávat jehličnatý živý plot
Jalovec, túje, borovice a smrk jsou stálezelené stromy, které vám budou zdobit zahradu po celý kalendářní rok. Pokud chcete nízký živý plot, tak je potřeba začít co nejdříve stromy upravovat do jejich výsledné podoby. První stříhání zdravého stromu by mělo probíhat až když je alespoň rok starý.
Jakmile jednou začnete upravovat jehličnaté stromy, budete muset pokračovat každý rok. Pravidelným prořezáváním udržíte střih živého plotu, do kterého stromy a keře upravujete. Pokud nebudete plot pravidelně zastřihávat, stromům a keřům se rychle vrátí jejich původní podoba.
Při prořezávání by se neměla odstranit víc jak ⅓ zeleného objemu. Většina jehličnanů se vyznačuje určitou mírou toxicity a je potřeba s nimi pracovat v rukavicích. Kromě nepříjemného popíchání byste si mohli i vážně ublížit.
I v případě, že chcete strom radikálně sestřihnout, odřežte větve alespoň deset centimetrů od kmenu, aby na nich zůstalo trochu jehličí. Na holých větvích přímo u kmene jehličnany nemají pupeny, proto pak nevyrostou nové větve a strom zemře. Po stříhání je potřeba živý plot dobře pohnojit, aby měly stromy a keře dostatek živin pro další růst.
Kdy naposledy stříhat jehličnatý plot
Zde záleží na tom, z čeho máte živý plot vypěstovaný. Stromy a keře se šupinatým jehličím, jako je jalovec nebo túje, se prořezávají koncem jara, nejpozději zkraje léta.
Borovice je třeba prořezávat, když aktivně rostou. Ideální čas je na přelomu dubna a května, když vytvářejí výhonky. Při stříhání je potřeba odstranit mladé porosty, které ještě touto dobou nestihly zdřevnatět. Tím strom získá sílu vytvořit před zimou nová poupata.
Jedle a smrky je nejlepší upravovat v období vegetačního klidu, tedy na konci léta nebo v zimě. Jedle po prořezání aktivně roste, a proto je nejlepší ji stříhat ke konci podzimu nebo v zimě, kdy je v klidovém stavu. Na jaře pak vyrazí a krásně poroste.
Cypřiše mají rané vegetační období, a proto je lepší je sestříhat již ke konci podzimu.
Nejlepší živý plot vytvoříte, pokud vysadíte řadu stromů stejného druhu. Plot nejenže rovnoměrně poroste, ale také máte jistotu, že stromy budou žít v symbióze.
Jak na stříhání listnatého plotu
Plot z listnatých dřevin se prořezává na základě stejných principů, jako jehličnaté dřeviny. Je potřeba odstranit deformované, vysušené a poškozené výhonky.
Stromy zasazené na jaře poprvé prořezáváme na konci léta stejného roku. Stromy zasazené na podzim se mohou stříhat až další rok na konci léta, aby měly přes jaro dostatek času se uchytit a pořádně zakořenit.
Kdy naposledy stříhat listnatý plot
Listnaté dřeviny se podobně jako většina jehličnanů zastřihávají na přelomu září a října. V tuto dobu již skončilo období aktivního růstu, ale teploty jsou stále dost vysoké.
Jsme tu pro vás
Údržba živého plotu vyžaduje nejen správnou techniku, ale také zkušenosti. Pokud nechcete zastřiháváním plotu ztrácet čas, který máte na odpočinek, pošlete nám poptávku. K formuláři přidejte pár fotek vaší zahrady, ať získáme představu o rozsahu práce. Ceník stříhání živého plotu jsme dali k dispozici na našich stránkách.
