Tvrdé druhy dřeva mají znatelně vyšší výhřevnost díky větší hustotě vláken. Dlouho hoří a hodí se na noční vytápění. Měkké druhy ale hrají ve vytápění také svoji roli. Snáz se vznítí a rychleji vytopí místnost.
Výhřevnost dřeva závisí na druhu paliva
Tvrdé dřevo na topení udrží žár a teplo v domě po dlouhou dobu.
- Dub neprodukuje kouř ani saze, hoří dlouho a nehází jiskry.
- Bříza hoří dlouho a rovnoměrně. Díky dobrému poměru ceny a kvality je vcelku oblíbená.
- Olše skvěle čistí komín od sazí. Ačkoliv má vyšší obsah pryskyřice, při hoření nepraská. Snadno se zapaluje a dlouho drží žár. Má příjemnou vůni a můžete ji skladovat déle.
Tvrdé dřevo na topení hoří pomaleji, protože má větší hustotu. Hodí se na topení přes noc, protože v kamnech dlouho zůstávají žhavé uhlíky. Výhřevnost tvrdého dřeva je na jednotku objemu vyšší, než u měkkého dřeva. Vyšší hustota dřeva je na druhou stranu náročnější na nasekání a přenos dřeva.
Měkké dřevo se díky vysokému obsahu pryskyřice hodí na podpal nebo na venkovní ohniště. Rychle se vznítí, ale také rychle shoří a vyprodukuje méně tepla. Jehličnaté dřevo má obecně nižší hustotu než listnaté.
- Smrk je oblíbené levné dřevo na topení, protože se dá použít i bez předchozího dlouhého vysychání.
- Borovice se rychle rozhoří, ale její pryskyřice znečišťuje komín.
- Jedle se rychle vznítí, ale produkuje hodně kouře.
Měkké dřevo rychle vysychá a snáz se s ním manipuluje. Na dlouhodobé vytápění je ideální kombinace měkkého dřeva na podpal a tvrdého dřeva pro dlouhotrvající teplo. Pryskyřice při dlouhodobém intenzivním používání zanáší komín a má silné aroma.
Dřevo na topení musí být vždy suché
Suché dřevo s vlhkostí do 20%:
- má vyšší výhřevnost na jednotku objemu
- po sobě zanechá minimum popela
- produkuje minimum kouře
- při hoření nepraská
Dostatečně vyschlé dřevo poznáte tak, že při rozštípnutí vydává ostrý zvuk. Jeho vůně už není tak intenzivní, jako u vlhkého dřeva. Po roce skladování na suchém a větraném místě bývá dřevo na topení připravené k použití. Suché dřevo (s 15 % vlhkostí) se snáz zapaluje, hoří rovnoměrně, nekazí se, neplesniví a nepřitahuje škůdce.
Při topení vlhkým dřevem (s vlhkostí kolem 40 %) klesne teplota ohně. Poté se musí oheň opět rozžhavit, čímž dřevo doschne. Jakmile dřevo hoří při nízké teplotě plamenů, tak špatně prohořívá a dochází k dalším tepelným ztrátám. Kromě toho vytopení prostoru zabere více času. Výhřevnost dřeva proto u vlhkého paliva rapidně klesá. Odpařená voda produkuje škodlivý kouř s obsahem dehtu a znečišťuje komín. U vlhkého dubového dřeva jsou ztráty až 5 MJ/kg běžné.
Výhřevnost dřeva v MJ/kg označuje množství tepla, které ze dřeva získáte
Výhřevnost dřeva v MJ/Kg vyjadřuje, jak efektivně produkuje 1 kg dřeva teplo. Nejvyšší tepelnou hodnotu má tvrdé dřevo na topení. U měkkého dřeva je tepelná hodnota znatelně nižší.
Měkké dřevo rychle vzplane i hoří, protože jeho tepelná hodnota na objem (MWh/m³) je nižší než u tvrdého dřeva. Tvrdé dřevo obsahuje více organického materiálu a ten dokáže uvolnit více energie při hoření. Hoří pomalu, uvolňuje teplo rovnoměrně a hodí se na dlouhodobé vytápění. Tvrdé dřevo ale není tak výhřevné na jednotku hmotnosti, jako měkké dřevo.
Výhřevnost dřeva v MJ/kg a výhřevnost dřeva v kWh/kg udávají celkové množství energie, které se uvolní při spalování.
Výhřevnost dřeva v kW určuje energetickou hodnotu dřeva
Například 1 kg suchého tvrdého dřeva má výhřevnost přibližně 4,2 kW nebo 15 MJ/kg.
Mezitím vlhké dřevo s 40% vlhkostí poskytuje jen přibližně 2,5 kW tepla.
Výhřevnost dřeva se obvykle udává v kilowatthodinách / kilogram (kWh/kg), což usnadňuje porovnání různých druhů dřeva podle jejich efektivity.
Výhřevnost dřeva v kWh/kg nám říká, kolik energie se uvolní spálením 1 kg dřeva. Pokud například spálíme 2 kg dřeva za hodinu a jeho výhřevnost je 4 kWh/kg, pak uvolněná energie odpovídá výhřevnosti dřeva 8 kWh. Reálný výkon však závisí na účinnosti topného zařízení, která se pohybuje mezi 60–90 %.
To znamená, že při nižší účinnosti kamen se část energie ztratí, nejčastěji ve formě nevyužitého tepla odchází se spalinami.
Dalším faktorem je dobře seřízený přívod vzduchu a správně naštípané dřevo, což zvyšuje výkon a efektivitu hoření. Nedostatečný přívod vzduchu způsobuje neúplné spalování, které zvyšuje emise škodlivých látek.
Důležité je i pravidelné čištění komína a spalovací komory, které pomůže snížit další ztráty energie.
Výhřevnost dřeva v kWh je při spalování u různých druhů dřeva prakticky stejná. Hlavní faktor, který určuje množství energie uvolněné spalováním, je energetická hodnota dřeva (výhřevnost). Ta se mezi druhy dřeva příliš neliší, pokud mají stejnou vlhkost. Důvodem této podobnosti je, že dřevo všech druhů tvoří tři hlavní složky:
- Celulóza
- Hemicelulóza
- Lignin
Tyto látky mají podobné spalné teplo, takže celková energetická hodnota dřeva se liší jen minimálně. Z toho vyplývá, že:
- Obsah vody má zásadní vliv na výkon dřeva.
- Hustota dřeva ovlivňuje množství energie, které je dostupné v určitém objemu. Proto se tvrdé dřevo na topení přes zimu hodí víc.
- Spalování probíhá v zařízení, které měří výhřevnost dřeva v kW. Pokud je spalovací zařízení správně nastavené, dokáže efektivně využít energii z jakéhokoli dřeva.
Ve výsledku, pokud je dřevo dobře vyschlé a správně spalované, výhřevnost dřeva v kW bude podobná bez ohledu na druh.
Výhřevnost dřeva v kWh určuje množství energie, které se uvolní spálením jednoho kilogramu suchého dřeva
Měkké dřevo bývá lehčí a hoří rychleji, ale měrná výhřevnost dřeva v kWh/kg závisí především na obsahu vody a energetické hustotě materiálu.
Tepelná hodnota MWh/m³, která měří množství uvolněného tepla vzhledem k objemu, naopak klesá, protože měkké dřevo je méně husté než tvrdé dřevo. To znamená, že na stejný objem dřeva je méně hmoty, která by mohla uvolnit energii.
V jednoduchosti:
- Výhřevnost dřeva v kWh = Jak rychle dřevo uvolní teplo. Měkké dřevo hoří rychleji, takže má vyšší výhřevnost.
- Tepelná hodnota v MWh/m³ = Kolik tepla dřevo celkově poskytne. Tvrdé dřevo má vyšší tepelnou hodnotu, protože je hustší a obsahuje více energie na jednotku objemu.
Jak vypadá srovnání hodnot v tabulce
Pro přehlednost si všechny údaje o výhřevnosti dřeva můžete porovnat v tabulce, kde veškeré hodnoty počítají s přirozeným sušením dřeva:
Druh dřeva | Výhřevnos t dřeva v kWh/kg | Výhřevnos t dřeva v MJ/kg | Výhřevnos t dřeva v MWh/m³ | Hustota dřeva (kg/m³) | Hustota (kg/ m³) | Teplota hoření |
Habrové dřevo | 4,2 | 15 | 3,02 | 720 | 495 | 1020°C |
Bukové dřevo | 4,2 | 15 | 2,90 | 690 | 480 | 1044°C |
Jasanové dřevo | 4,2 | 15 | 2,90 | 690 | 480 | 1044°C |
Dubové dřevo | 4,2 | 15 | 2,81 | 670 | 470 | 900°C |
Březové dřevo | 4,2 | 15 | 2,73 | 650 | 450 | 816°C |
Modřínové dřevo | 4,3 | 15,5 | 2,54 | 590 | 420 | 864°C |
Borovicové dřevo | 4,3 | 15,5 | 2,24 | 520 | 360 | 624°C |
Smrkové dřevo | 4,3 | 15,5 | 1,42 | 330 | 330 | 756°C |
Jak sehnat levné dřevo na topení
Měkké i tvrdé dřevo na topení vás vyjde levně, když ho správně využijete. Pokud sháníte dřevo na celou topnou sezónu, pak vás levněji vyjde tvrdé dřevo. Vyšší vstupní investice se vám vrátí v podobě stabilního a dlouhotrvajícího tepla.
Výhřevnost dřeva se odvíjí od stylu vytápění. Měkké dřevo se vám vyplatí například na chatu na víkendové topení. I v tomto případě se vyplatí minimálně na noc, poté, co měkké dřevo rozpálí kamna, přihodit poleno tvrdého dřeva.
Další faktor, který snižuje cenu dřeva na topení, je jeho forma. Levné dřevo na topení koupíte nejčastěji ve formě polen, ale musíte investovat další čas do štípání. Pokud máte vybavení, čas, prostor a chuť, pak není problém. Malé špalky zase vyjdou dráž, ale ušetří vám čas. Při prodeji dřeva na topení se cena řídí podle sezóny, vlhkosti, formy a druhu dřeva na topení.
V KaposGreen máme dřevo na topení k prodeji. Stačí vyplnit poptávku a máte vystaráno na celou zimu.
