Kypření provzdušňuje půdu, která pak lépe saje vodu a vstřebává živiny. Jak a kdy kypřit? Jaké nástroje budete potřebovat? A jak často kypřit? Co potřebuje půda před zimou? Pojďme se na to podívat.
Co je kypření půdy
Kypření půdy ale i trávníku se někdy také nazývá “suché zavlažování”. Pomocí motyky, rozrývače nebo kultivátoru se rozmělní tvrdá, nepropustná, horní vrstva půdy.
Proč kypřit půdu
Kypření půdy zlepšuje průchodnost kyslíku, vláhy a živin ke kořenovému systému rostlin. Úroda je v kypré půdě zdravá, rychleji roste, vytváří kvalitní květy a sklizně jsou bohatší.
Půdu je potřeba kypřit několikrát během sezóny. Po každém dešti nebo zalévání se na povrchu opět vytváří jednolitá, nepropustná vrstva hlíny. Touto vrstvou se hůř dostávají živiny ke kořenům rostlin. Pokud půdu nekypříte vůbec, časem úplně ztuhne a zeleň v ní poroste daleko pomaleji. Rostliny budou deformované, ztenčí se jim stonky, zeslábnou, ztratí vitalitu a časem úplně uvadnou.
Dalším přínosem kypření je, že ušetříte vodu na zalévání. Po nakypření se z povrchu půdy odpařuje daleko menší objem vody a hlína zůstane déle vlhká.
Kypření půdy je preventivní ochrana rostlin před škůdci, kteří žijí v jejích povrchových vrstvách. Při kypření se mechanicky opracovává vrchní vrstva půdy. Tím se částečně nebo úplně zničí podzemní chodby a hnízda škůdců. Ve výsledku se výrazně sníží populace škůdců bez použití insekticidů a toxických chemikálií.
Kdy kypřit půdu
Obvykle se půda kypří na jaře, když odezní poslední ranní mrazíky. Nejprve je potřeba nechat půdu zcela rozmrznout, aby mohla postupně vsáknout tající sníh a jarní srážky. Poté se půda vykopává lopatou nebo kultivátorem až do hloubky humusové vrstvy. To je nějakých 20-25 centimetrů. Tím se hlína prokypří a následně se urovná hráběmi. Po vysazení plodin se v řádu 1-2 týdnů také doporučuje lehce záhonky prokypřit pomocí hrábí. První výhonky tak budou moct snáz vyrazit.
V létě se v některých případech také kypří – zejména pokud hrozí přísušek, což je rychlé vysychání povrchové vrstvy půdy. Dejte ale pozor na nadměrné kypření v letních měsících, které může půdu také rychle vysušit! Určitě se v létě nepouštějte do hloubky víc jak pět centimetrů.
Na podzim je kypření obzvlášť důležité. Záhony tak připravíte na zimu a následující sezónu. V tuto dobu je ideální zároveň do půdy přimíchat kompost nebo jiné hnojivo a poté lehce nakypřit. Vrchní vrstva půdy pak zůstane vláčná.
Jak kypřit půdu
Při kypření je třeba postupovat opatrně a nikdy nezasahovat příliš hluboko, abyste neodstranili úrodnou vrchní vrstvu půdy.
U záhonů zeleniny se obvykle doporučuje nezasahovat hlouběji než do pěti centimetrů a to pouze mezi řádky s úrodou! Obecně platí, že čím vyšší je plodina, tím méně by se mělo zasahovat do hloubky. Zemi stačí skutečně jen zvláčnit na povrchu. Kolem plodin už pak stačí pravidelně vytrhávat plevel.
Pro vysoké jednoletky a okrasné rostliny je optimální hloubka kypření 10 centimetrů. Kolem trvalek a podkeřů můžete jít ještě hlouběji – až do 20 centimetrů.
Mladé ovocné a bobulovité rostliny stačí kypřit do hloubky 3-4 centimetry. V tomto případě je potřeba postupovat velmi opatrně, protože tyto druhy rostlin mají jak vertikální, tak horizontální kořeny. Postupujte jemně a opatrně, abyste nenarušili kořeny okolních plodin.
Brukvovité rostliny (zelí, květák apod.) je potřeba kypřit do týdne od výsadby do hloubky 4-5 centimetrů a mezi řádky do hloubky max. 10 centimetrů.
Podle typu půdy
Hloubka a způsob kypření se řídí také typem a strukturou půdy. Hlinité a jílovité půdy je potřeba kypřit daleko častěji a do větší hloubky, než lehčí a písčité druhy půdy.
Nástroje na kypření půdy
Na kypření hlíny mezi řádky s úrodou je nejlepší obyčejná motyka s dlouhou rukojetí. Na tužší místa se hodí zahradní trojzubec s prodlouženým středním zubem.
Kypřit a zároveň odstranit plevel můžete s třmenovou motykou s ostrou čepelí.
Na kypření hlíny v květináčích se vyrábějí speciální drobné nástroje, ale upřímně si vystačíte i s obyčejnou vidličkou.
Mulčování
Mulč z pilin, humusu nebo kompostu se sype kolem rostlin, aby bránil rychlému vysušování půdy. Mulčovací materiál půda postupně pojme a přemění na výživný humus. Mulč navíc brání růstu plevele, čímž zůstane veškerá voda a živiny pro vysazené rostliny. Pak už stačí jen půdu lehce po povrchu prokypřit trojzubcem.
Hloubkové kypření půdy
Pokud je půda příliš vyschlá, zhutněná a ztvrdlá, je třeba zasáhnout do hloubky až 25 centimetrů. Poté se jí vrátí propustnost a úrodnost. Nejefektivnější je použít kultivátor s vodovným tělesem, které půdu rovnoměrně prokypří. Svislá tělesa akorát vytváří oddělené rýhy, které okamžitě zasype okolní půda. Navíc se s nimi nedá obdělat rovnoměrně celá plocha záhonu.
Správně ošetřená půda rovnoměrně saje vodu, bobtná, vyplňuje dutiny a pravidelně se rozloží po celé obdělávané ploše.
Hloubkové kypření půdy kultivátorem úplně rozmělní zhutněnou úrodnou vrchní vrstvu a nechá ji na povrchu, tj. nepromíchá ji se spodní, méně úrodnou hlínou.
Jaký se používá stroj na kypření půdy
Ke kypření se obecně využívají kultivátory a rotavátory, které kypří půdu. Radlice rozmělňují velké hrudky hlíny a vytrhávají ze země plevel. Využívají se k těžším pracím.
Kultivátor je univerzální a sofistikovaný stroj s jednoduchým ovládáním. Dokáže se dostat poměrně hluboko.
Rotavátory jsou levnější a jednodušší stroje s rotujícími hvězdicemi. Dokáží půdu prokypřit do hloubky pouze 15 centimetrů. Chybí jim ale zpátečka. Hodí se na rozmělňování povrchové vrstvy půdy a drnů, na zaorávání hnojiva, rašeliny a mulče.
Jak probíhá kypření trávníku
Drobné plochy trávy stačí několikrát shrabat hráběmi. Velké plochy se kypří pomocí vertikutátoru.
Při kypření trávníku stroj pouze nevytrhává plevel. Také půdu provzdušní, odstraní mech a odumřelou horní vrstvu hlíny. Ke kořenům trávy se tak lépe dostane voda, vzduch a živiny.
Postaráme se o vaši půdu, ať už je v jakémkoliv stavu. Stačí kliknout na poptávku, vybrat typ služby a my se vám co nejrychleji ozveme.
